ZPĚT STATISTIKY HŘIŠTĚ FOTOGRAFIE TISKOVKY SOUPISKA
PODZIM 1999            JARO 2000           PODZIM 2000            PODZIM 2001           JARO 2002

                                                         PODZIM 2002

Rozlosování: Pro letošní sezónu jsme přihlásili naše hřiště pro soutěž malé kopané a naší sestavu měli posílit dva zcela nový hráči, a proto jsme chtěli lepší umístění než bylo to z minulé sezóny, kdy nás jediná vstřelená branka zachránila od sestupu. Ani v letošní přípravě jsme nechtěli polevit a tak jsme sehráli dva zápasy s týmem M-BUBO, který hraje o nějakou tu třídu výš. Obě prohry ukázaly naše nedostatky, kterým jsme se chtěli v zápasech vyvarovat. Další velkou přípravou bylo hřiště, které jsme se snažili do prvního hvizdu delegovaného rozhodčího připravit, co možná nejlépe. Rozlosování přišlo začátkem září, naše mužstvo bylo zařazeno do skupiny F. V této skupině jsme se opět sešli s týmy, které jsme již znali z předešlých sezón. O to příjemnější bylo zjištění, že všechny zápasy jsme měli odehrát na vlastním hřišti v Přezleticích. Doufali jsme, že nebudeme bojovat o záchranu, jako tomu bylo v předešlých dvou sezónách. Chtěli jsme bojovat o každý bod do poslední minuty a že se popereme s ostatními mužstvy o vyšší umístění, chtěli jsme se pohybovat někde uprostřed tabulky na klidných místech.

 

Hráči: V letošní sezóně za naše mužstvo nastoupilo celkem sedmnáct hráčů, i když dle oficiálního zápisu PSMF to bylo o jednoho více, protože Krejčoves Pavel nastoupil omylem jedenkrát na legitimaci svého bratra Jiřího. Bohužel na letošních zápisech, které nám chodily pouze poštou a neobsahovaly všechny pro nás potřebné údaje, lze jen těžko dohledat správnost těchto údajů. Již jsme se setkali s mnohem lepšími zápisy v minulých sezónách. Pokud si prohlédneme účast jednotlivých hráčů, lehce zjistíme, že se sestava téměř neměnila. Ve všech jedenácti zápisech nastoupili tři hráči: Dufek, Horálek a Panocha, jen o jeden start méně zaznamenal Slavata David, další čtyři hráči se zúčastnili devětkrát: Budař, Černý, Slunéčko a Vrba. V osmi zápasech se objevil Doležal a Krejčoves Pavel, šestkrát si dres oblékl Švec ml. a pětkrát Říha. Po čtyřech čárkách za účast získali Kubelka a Slavata Libor. Tři starty měl Macho, jen dva Medřický a Studecký se dostavil pouze na jeden zápas. Pokud se podíváme na informace PSMF, zjistíme, že Švec byl druhým nejmladším hráčem této skupiny. Naopak nikdo ze starší generace se nevešel mezi pět nejstarších této skupiny. 

 

Brankáři: Tuto sezónu jsme začali se dvěma brankáři, kde měl být jedničkou Doležal a Studecký měl chytat střídavě. Brzy se ukázalo, že Studecký má časově náročnější zaměstnání a následný nepředvídatelný úraz znamenali, že v letošní sezóně se postavil mezi tyče jen jedenkrát. Protože ani Doležal nemohl přijít na všechny zbývající zápasy, musel se do branky postavil dvakrát Říha. Studecký nastoupil jen jedenkrát, ale obdržel hned čtyři branky. Na některých měl svůj podíl. Říha jedenkrát udržel čisté konto a ve druhém inkasoval tři branky, i on ví o svých chybách. Doležal odchytal většinu zápasů a celkem čtyřikrát uhájil čisté konto, což ho vyneslo na nejvyšší příčku mezi brankáři. Naši brankáři v letošní sezóně patřili k oporám, protože počet obdržených branek byl velice nízký. Patnáct branek v naší síti je náš nejlepší výkon v šesté lize. Těžko porovnávat jednotlivé výkony brankářů, útočníci soupeře byli někdy dotěrnější, jindy zase stříleli ze všech možných i nemožných pozic. Každý brankář v našich barvách měl jiný styl, protože i postavy jsou jiné. Doležal většinu střel směřujících do prostoru branky chytne nohou nebo vyrazí pryč, problémy mu dělají naopak vysoké míče. Říha měl velký problém s terénem, který byl pro něho velice těžký. V každém zápase museli všichni předvádět, co umějí, každý soupeř se dostal až na dostřel a pak záleželo na štěstí a umění střelce a brankáře, v několika případech jim pomohla obrana.

 

Branky: Po dlouhé době se nám podařilo otočit skóre na kladné a tak velký kladný brankový rozdíl se nám povedl hned při první sezóně a to byla osmá liga. Je sice pravda, že velkou mírou se o to zasloužili dva skontumované výsledky v náš prospěch. Konečné skóre bylo 43 : 15. I v letošní sezóně se hodně projevila neschopnost některých hráčů proměnit někdy až vyložené šance. Mužstvo RSC Přezletice obdrželo druhé nejméně branek, ale nejvíce nastřílelo. Na našich brankách se podílelo 10 hráčů. Největší měrou zatížili soupeřova konta Horálek a Švec, kteří nastříleli shodně 7 branek. Pokud se však podíváme podrobněji, zjistíme, že Horálek nastoupil ve všech zápasech a Švec jen v šesti, což ukazuje jeho produktivitu více než jedna branka na zápas. Dalším významným střelcem byl Budař s pěti zásahy do černého. Třikrát se zapsal Kubelka, což je na nováčka celkem slušný výkon a to nastoupil pouze ve čtyřech zápasech. Po dvou brankách dali Slavata David a Slunéčko, ale také druhý nováček Krejčoves Pavel. Jedním gólem přispěli Macho, Panocha a Vrba. Pro Macha to byla první branka vstřelená nohou od přihlášení mužstva do soutěže. Raritou stále zůstává Slavata Libor, který ještě nevstřelil branku. Pokud však chceme porovnávat střelce, pak stojí za upozornění, že nejlepší střelec naší skupiny nastřílel sedmnáct branek.

 

Soupeři: Letošní sezónu jsme měli zahájit s týmem MALVAZINKY FC, ale místo něho přijel tým SAKOSTRA, který jsme porazili 2:0. Byli jsme o něco lepší, ale branky padly až v druhé polovině zápasu. Druhý zápas pro nás začal dobře, vedli jsme 1:0, ale soupeř AC NISA stačil do poločasu srovnat a hned na začátku druhé půlky šel do vedení. Následovaly naše tři slepé branky a vedení 4:2 nás trochu uspalo a soupeř srovnal krok i výsledek na konečných 4:4. Zde se projevily chyby jako v přípravě. Ani třetí zápas s týmem NO MADAM !A nebyl lehký, řada nevyužitých šancí na naší straně znamenala prohru 0:2 po první polovině. Do druhé půlky jsme šli s jiným nasazením a otočili jsme na 3:2. Soupeř z penalty nevyrovnal a tak jsme před koncem pojistili na konečných 4:2. Tento výsledek nás poslal do čela tabulky. Ve čtvrtém kole jsme se do týmu BEER BOYS postili od první minuty a v poločase bylo téměř rozhodnuto 4:0. Když jsme přidali další dvě branky vypadalo to na debakl, ale opětné nesoustředění soupeř trestal na konečných 6:2. V tomto zápase obdržel jedinou žlutou kartu této sezóny v našich barvách Černý za hrubý faul, který šel spíš na vrub kluzkému terénu. V pátém kole nás čekal tým FC SPIRIT BAR, který jsme po řadě šancí na obou stranách porazili 3:0. V šestém kole jsme se setkali s týmem STARS BEER, který jsme na těžkém terénu porazili s jasnou převahou 3:0, což nás stále drželo v čele tabulky. V sedmém kole jsme se střetli s týmem AFK TRIOLYMP, který byl doposud na druhém místě. V tomto zápase jsme měli navrch, i když velkou měrou přispěl rozbahněný terén. Již v poločase jsme vedli 3:1 a v druhém poločase se obraz hry nezměnil a tak i výsledek byl vyšší – 6:2. V osmém kole jsme vyhráli kontumačně 6:0, protože tým EMPERATORS dorazil pozdě a v malém počtu hráčů. V devátém kole přijeli na rozbahněný terén HELL´S BOYS, na výsledku se terén výrazně podepsal a tak remíza byla zasloužená 2:2. V desátém kole jsme jedinkrát v letošní sezóně prohráli. Tým KBELSKÉ VOSY byl trochu rychlejší a měl na rozbahněném terénu více štěstí. Hrál se rychlý fotbal se šancemi na obou stranách, ale mi jsme neproměnili a oni trestali. Výsledek byl pro nás smutný 1:3. Do posledního zápasu jsme šli již s jistotou postupu, i remíza nám stačila na uhájení první příčky. KECKAFOGO KK se nedostavilo na zápas, což znamenalo druhou kontumaci 6:0. Nám tento výsledek dal stoprocentní jistotu první příčky bez ohledu na ostatní zápasy.

 

Hřiště a rozhodčí: Všechny naše zápasy se měli odehrát na travnatém hřišti u rybníka, které bylo první sezónu přihlášeno. Nemělo se zde hrát jen našich jedenáct zápasů, ale dalších cca. padesát, všechny ostatní zápasy byly z nižších soutěží. Bohužel již ve druhém a hlavně po třetím hracím víkendu se ukázalo počasí, které bylo mnohem silnější než naše snaha. I když jsme hřiště válcovali a srovnávali, déšť ho proměnil v bahnisko, které nikdy pořádně nevyschlo. Ale tímto mokrým podzimním počasím jsme byli ovlivněni všichni. Několik zápasů nemohlo být ani odehráno, terén na přezletickém hřišti neodpovídal fotbalovému. Pokusili jsme část hřiště před deštěm přikrýt, ale ani to nepomohlo. Naše mužstvo hrálo pokaždé v sobotu a to první nebo druhý zápas, to bylo hřiště relativně hratelné, ale hlavně odpolední zápasy a nedělní byly pro některé hráče doslova peklem. Přihrávky zůstávaly stát v hlubokém bahně, kopačky se klouzaly a plnily vodou a bahnem. Když hráč upadl, jeho dres nabral další hmotnost, prosadit se rychlostí nebo přesnou kombinací bylo velmi těžké. Někdy jsme si zavzpomínali na nepříjemné povrchy v Karlíně či Viktorii 8. Uvidíme, co zima provede s hřištěm v Přezleticích, které jsme sice přihlásili do další sezóny, ale omezili jsme jen na jeden hrací den a maximálně třicet zápasů. Na přezletickém hřišti jsme se divákům nepředstavil pouze náš tým, ale mnoho dalších týmů hlavně z nižších soutěží. Některé zápasy by se daly zařadit do kategorie sranda mačů nebo rarit, výsledky byly někdy překvapující stejně jako přístup ke hře v některých týmech.

Rozhodčí si vždy v letošní sezóně dostavili na zápas a tak nebyl problém s odpískáním našich zápasů. I v této sezóně udělovali karty i našemu mužstvu, ale jen někdy je po dohodě s kapitány obou mužstev nechali v zápise. Do zápisů se tak dostal jenom Černý za hrubý faul, který však spíše souvisel s mokrým terénem. Právě terén měl asi velký vliv na tvrdost hry, většina hráčů se soustředila na svůj pohyb a tak tvrdých a záludných zákroků nebylo tolik. Pouze v jednom případě nedorazil rozhodčí do Přezletic, a tak některý zápas odpískali naši hráči, kteří byli v daný okamžik v blízkosti hřiště.

I naše mužstvo muselo odpískat dvě sady tří zápasů dle došlého rozpisu pískání. I tentokrát to padlo na stejné hráče, protože někteří mají strach z pískání a tak se všemožně vyhýbají. V mužstvu je stále ještě několik hráčů, kteří nebyli nikdy pískat, budou muset tuto činnost nějakou jinou záslužnou činností vykompenzovat. V zápasech, které jsme odpískali, se nic vážného nestalo a tak jsme splnili svou povinnost.

 

Závěr: Radost v této sezóně přišla již s rozlosováním, protože jsme mohli využít znalosti našeho vlastního hřiště, které jsme měli přisouzené na všech jedenáct zápasů. Chtěli jsme se ukázat před svými skalními fanoušky, kteří s námi občas jeli v předešlých sezónách i na vzdálenější hřiště, ale i těm nově příchozím. Pro všechny hráče i fanoušky jsme vlastními silami zabezpečili občerstvení, které pro nás znamenalo velký přínos do naší pokladny. Nové mladé hráče lze jen pochválit, zapadli do mužstva a hra se zrychlila. Jen počasí nám zkalilo tu velkou radost z vyhraných zápasů, protože bylo vždy hodně práce dát hřiště dohromady do příštího hracího dne. V závěrečných kolech nepřízeň počasí pokazila průměrnou návštěvnost zápasů. Nakonec se nám splnilo předsevzetí této sezóny, nehrát o sestup. V polovině soutěže jsme potichounku začali snít o postupu, který se nám splnil již po desátém kole. Poslední jedenácté znamenalo postup z prvního místa. Nyní bude jen na nás na hráčích, jak bude vypadat hřiště pro další sezónu a zda se udržíme ve vyšší soutěži a jak budeme bojovat o každičký bod. Doufáme, že fanoušků neubude a proto se chystáme začít novou sezónu ve zcela nových dresech, samozřejmě budou žlutomodré se švédskými znaky a se jmény nebo přezdívkami na zádech. Po potvrzení našeho postupu do vyšší ligy se nám podařilo ulovit prvního sponzora, který přispěl na nové dresy , a proto bude název jeho firmy na našich trenýrkách.

 

Sportu zdar a fotbálku dvakrát