ZPĚT STATISTIKA HŘIŠTĚ FOTOGRAFIE TISKOVKY SOUPISKA
 PODZIM 1999          PODZIM 2000          PODZIM 2001         JARO 2002        PODZIM 2002             
                                                                          JARO 2000

Začátek: Po úspěšné podzimní sezóně jsme byli odhodláni bojovat o body a dobré umístění v 7.lize. Již koncem února jsme dostali rozlosování zápasů 7.ligy skupiny F, do které jsme byli zařazeni. Abychom v ní zcela nepropadli, rozhodli jsme se trénovat po celou zimu. Tréninky se přesunuli do obce Sluhy, kde nám byl za rozumnou cenu pronajat sál. Sál to sice nebyl velký, ale pro naše potřeby postačoval. Po celou zimní dobu se chodilo každou středu večer trénovat a vynechali jsme pouze o svátcích vánočních a dvakrát pro nedostatek lidí v době dovolených a v době chřipek. účast na trénincích se pohybovala kolem deseti hráčů. Bohužel naše tréninky se neobešly bez ztrát, rozbili jsme několik světel na stěnách, které by jsme měli dle dohody opravit. Před začátkem jarní sezóny jsme si ještě dvakrát zahráli ve Vinoři proti výběru mužstva z velké kopané, bohužel pro nezpůsobilí terén na velkém hřišti se hrálo na asfaltovém hřišti u nové školy. Další soupeře pro jarní přípravu jsme nesehnali, protože podmínkou zápasu byl vlastní plac, naše hřiště jsme měli v té době ještě neupravené a pro hru nezpůsobilé. Proti podzimu se do soupisky mužstva připsal pouze jeden hráč, ostatní zůstali stejní. Někteří však oznámili, že jaro budou pouze sledovat. Soupiska hráčů s čísly dresu v závorce pro jarní sezónu byla totožná s podzimní a to následující: Budař M. (2), Černý J. (8), Doležal M. (9), Dufek P. (88), Dvořák J. (15), Fieger Z. (6), Horák Z. (99), Horálek J. (0), Medřický J. (10), Macho M. (44), Novotný R. (58), Panocha P.(5), Říha T. (55), Slavata D. (77), Slavata L. (17), Slunéčko J. (13), Studecký R. (1), Šulc M. (66), Švec M. (11), Švec M.ml. (7) a Vrba D. (33).

 

Hráči: V jarní sezóně jsme měli odehrát jedenáct zápasů tj. přibližně 660 minut hry, ale protože se jedenkrát nedostavil soupeř, hráli jsme pouze deset zápasů tj. zhruba 600 minut plus minuty nastavení v jednotlivých utkáních. Na všech jedenáct zápasů nás přijelo vždy tolik, že naše soupiska byla plná a ještě některý hráč nebo hráči museli zůstat pouze jako fanoušci a vůbec se nevešli do jedenácti členného seznamu. V našich deseti hraných zápasech se představilo fanouškům celkem 17 hráčů. Všichni hráči, kteří dostali šanci hrát, se snažili nechat na hřišti vše a udržet míč na přezletických kopačkách a dostat ho do sítě soupeře. Při všech jedenácti zápasech se na hrací ploše objevili pouze tři hráči (Černý, Horálek a Slavata D.), ale další čtyři byli na hřišti desetkrát ( Budař, Dufek, Panocha a Slunéčko ). Někteří hráči však byli v jarní sezóně na hřišti vícekrát, ale pro omezený počet hráčů na soupisce zůstali pouze jako diváci a fanoušci ( Fieger, Medřický, Říha a Šulc). Opět se našlo několik hráčů ze soupisky SK RSC PŘEZLETICE, kteří si v jarní sezóně nekopli ( Dvořák, Horák, Novotný, Švec ml. ), každý z nich měl však jiný důvod. 

 

Zranění: V jarní sezóně se našemu mužstvu vyhnula zranění z tréninků, ale opět zde bylo pár zranění z průběhu jara. Tentokrát jsme si za některá mohli sami a to hlavně  špatným rozcvičením před zápasem, což mělo za následek natažení svalů v průběhu hry ( Doležal, Fieger a Macho ). Do jarní sezóny nebyl zcela v pořádku Medřický, proto se představil pouze ve dvou zápasech. Problémy měl také Říha, který si při jednom zákroku hnul palcem, který ho pak trápil téměř celý měsíc, a proto se nemohl postavit mezi tyče.  V této sezóně šlo o hodně, a proto některé zápasy bolely. Soupeři hráli tak, že jsme občas dostali nakopáno, ale několik tvrdých ran jsme také rozdali.

 

Brankáři: Pro jarní sezónu byli na soupisce dva brankáři ( Studecký, Říha ), ale do jednoho utkání musel nastoupit třetí brankář (Švec). V jarní sezóně odchytal Studecký sedm zápasů a ve třech z nich udržel čisté konto. Jeho výkon držel mužstvo ve hře, i když i jemu jeden zápas nevyšel a obdržel v něm pět branek. V naší skupině se tak stal jediným brankářem, kterému se povedlo vychytat nulu tolikrát. Říha chytal pouze třikrát, ale pochytal v nich mnohem více střel a vyřešil mnohem více nebezpečných situací než v podzimní sezóně. Švec chytal pouze proti mužstvu, které nakonec skončilo druhé. Chytal velice dobře, ale obrana ho nechala několikrát proti dvěma dokonce i třem útočníkům a tak i on obdržel čtyři branky. Při několika akcích soupeřů zachránily naše brankáře tyčky a i obránci pomohli, když občas zaskočili za již překonané brankáře. 

 

Branky: Za celou jarní sezónu mužstvo SK RSC Přezletice nastřílelo pouze 19 branek soupeřům a 6 branek mu bylo připsáno za kontumační výsledek. Toto číslo je oproti podzimním 44 brankám téměř poloviční, což svědčí o lepších obranách soupeřů anebo o špatné formě našich útočníků. Při tom naše mužstvo obdrželo 18 branek, což je přesný dvojnásobek oproti podzimu. Naše mužstvo v jarní sezóně získalo 14 bodů za sedm výher a konečné skóre bylo 25:19. O střely na soupeřovu branku  se pokoušeli všichni hráči, ale do sítě se trefilo pouze 8 hráčů. U většiny našich branek byl Horálek, který jich dal pět a u mnoha dalších asistoval. Se čtyřmi trefami do černého byli Budař a Švec, dvě branky dal Černý, jednu branku pak přidali Slavata D., Doležal, Vrba a Studecký. Pro Doležala a Studeckýho to byly první branky v hanspaulské lize vůbec, protože podzimní sezóna pro ně vyzněla naprázdno. V jarní sezóně zůstalo bez zápisu 9 hráčů. Pokud jsme však porovnali zápisy naše a oficiální, zjistili jsme, že některé branky byly připsány jiným střelcům. V jarní části jsme měli mnoho šancí, ale již to nebyly zcela odkryté branky nebo střely ze dvou metrů či tři útočníci na brankáře. Stejně jako v podzimní sezóně i tentokrát mnoho našich střel skončilo za překonaným brankářem na železné konstrukci branky, pravděpodobně jich bylo více než střel do sítě. Několik našich branek lze zařadit do kategorie kuriózních, např. branka přímo z autového vhazování s tečí obránce (Horálek), která skončila v horním rohu branky, stejně jako v podzimní soutěži také letos dal jednu branku našeho mu?stva hlavou Černý, ale nezůstal sám, stejnou částí těla dal branku také Horálek, i když nadvakrát,  několik branek z rohu, jedna branka padla z pokutového kopu (Studecký). V této třídě i v této skupině se sešlo několik vyrovnaných mužstev, která se snažila nastřílet, co nejvíce branek. Naše obrana hrála celou sezónu téměř ve stejné sestavě, přesto se v některých zápasech dopustila několika hrubých chyb, kterých soupeř dokázal využít a trestal. Vzhledem k počtu obdržených branek v naší skupině jsme patřili k lepšímu průměru. Několik branek lze označit za smolné, kdy obránce tečoval míč těsně před brankářem, který již neměl šanci na změnu směru střely reagovat.

 

Soupeři: V této 7.třídě skupině F bylo od počátku jasné, že bude několik horkých adeptů na postup. Také naše mužstvo se snažilo postoupit, ale bohužel s většinou těchto adeptů po vyrovnaném zápase prohrálo a odcházelo se svěšenou hlavou. Nezbývalo nám než spoléhat na vzájemné zápasy těchto mužstev a jejich případné zaváhání s některým s papírově slabších soupeřů. I když naše mužstvo jezdilo na zápasy s velkým počtem hráčů a soupeři třeba jen s jedním náhradníkem zápasy to byly vyrovnané a výhoda střídání se neprojevila. Možným důvodem mohl být dlouhý pobyt na hřišti v jednom kuse, kdy naopak hráč na střídačce vystydl. Někteří naši soupeři měli ve svém středu výrazného hráče, který tvořil hru, přihrával a někdy i dával branky a naše obrana ho nedokázala dostatečně pokrýt nebo jinak oddělit od míče. V našem mužstvu však tento typ hráče doposud chybí.

 

Hřiště: Pro jarní a snad i následující podzimní sezónu jsme si domluvili jako domácí hřiště, to které máme nejblíže tj. škvárové hřiště označené Kbely 1. V jarní sezóně jsme zde odehráli devět zápasů, ale pouze pět vítězných. Většinou jsme hráli na tvrdém a suchém povrchu, což mělo v některých případech velký vliv na odskok míče. Jen jedenkrát bylo hřiště mokré po předešlém dešti a ještě trochu zkrápěné během hry. Tím, že jsme hráli většinu zápasů na tomto hřišti a na jedny branky, mohli si na rozměry branek zvyknout brankáři i střelci, ale ani zvyk nám moc nepomohl. Dvakrát jsme hráli na hřištích v Karlíně, kde jak známo bývá vždy velmi vysoká prašnost a také hrbolatý povrch, který je nevyzpytatelný svými měkkými úseky. V těchto dvou zápasech jsme však vyhráli.

 

Rozhodčí: Každé mužstvo má povinnost dle rozpisu a pravidel poslat své zástupce pískat zápasy jiných skupin a tříd. Pokud by tak mužstvo neučinilo, bylo by potrestáno peněžitou pokutou a ještě by mu byly odečteny body a dokonce by mohlo být vyloučeno a tím přeřazeno do 8.ligy. Našemu mužstvu podle rozpisu připadly dva termíny vždy po třech zápasech. Při rozpisu bylo přihlédnuto ke vzdálenosti a sídlu mužstva, proto jsme pískali na hřišti Kbely 1 a 2. Na tyto zápasy byli za naše mužstvo nominováni Horálek a Říha, ale vždy s nimi jeli další hráči. Všechny zápasy proběhli téměř bez problémů, později však byli naši rozhodčí pozváni na komisi. Ukázalo se, že kapitán jednoho mužstva napsal špatné evidenční číslo a jméno hráče, čehož si komise všimla a požadovala vysvětlení obou kapitánů a také rozhodčích. Rozhodčí, kteří pískali naše zápasy, pískali většinou rovinu. I když některé zákroky mohly být oceněny minimálně žlutou kartou. Ani naše zákroky však nebyly vždy nejčistší, ale ani tentokrát jsme neobdrželi žádnou kartu za celou sezónu.

 

Diváci: Rozpis našich zápasů a pozvánka na následující soutěžní kolo byly vždy vyvěšeny na klubové nástěnce v hospodě Na náměstí. Z každého zápasu byl napsán jednostránkový zápis, který si mohl přečíst každý návštěvník hospody. Mnoho diváků jezdilo s námi k jednotlivým zápasům, aby mohli vidět mužstvo v akci a mohli posoudit správnost zápisu. Celkem se zúčastnilo našich jedenácti zápasů v 7.lize skupiny F asi 100 fanoušků, což je v průměru téměř 10 lidí na jeden zápas. Toto číslo je nižší než podzimní a to i přesto, že se zápasy  konaly na blízkém hřišti. I počasí bylo celkově lepší než na podzim, ale pravděpodobně časový termín nebyl nejvhodnější, protože většina zápasů začínala v sobotu v 8.45 hodin. Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří s námi jezdili, ale hlavně těm, kteří se snažili poradit a pomoci k dosažení dobrého umístění našeho mužstva v konečné tabulce.

 

Zajímavosti: V prvním dopise od vedení hanspaulské ligy, kdy nám bylo oznámeno zařazení do 7. ligy skupiny F a rozlosování termínů zápasů, byla také zpráva o plánovaném rozšíření a úpravě struktury celé této soutěže, protože mnoho mužstev se přihlásilo a není je kam zařadit. Z tohoto důvodu měly postupovat z každé skupiny sedmé  ligy první čtyři týmy a ještě tři mužstva z pátých míst, která budou mít nejvíce bodů a nejlepší skóre po skončení jarní sezóny. Této možnosti jsme chtěli využít. Taková šance na postup již podruhé asi nebude. Mnoho zajímavostí se v jarní sezóně nestalo, jen několik dosti veselých výkřiků z našich řad. Ale opět zde bylo několik nečekaných výměn názorů a několik docela překvapujících výhrůžek. Ovšem nesmíme zapomenout na jeden výstup Říhy, který se snažil převézt lajnovačku od branky k brance, kterou však v polovině převrhl a ta se téměř rozpadla. O několik minut později hledal tužku ve všech kapsách i na místě předešlé nehody, nenašel ji, měl ji umístěnou za pravým uchem.

 

Turnaje: Jako každý rok i letos jsme se chtěli zúčastnit dvou turnajů, jediný rozdíl měl být v názvu mužstva a v dresech. Na prvním turnaji dne 24.06.2000 v obci Klapý u Litoměřic nás zastupovali Budař, Černý, Horálek, Slavata D., Slavata L., Studecký, Švec M. a Švec ml., toto mužstvo bylo posíleno ještě hráčem Mazurou. Naše mužstvo sice dvakrát vyhrálo ( 2:0 a 2:1), jedenkrát prohrálo (1:2) a dvakrát remizovali  (0:0 a 2:2). Pokud by místo druhé remízy bylo vítězství, které bylo na dosah, znamenalo by to postup do semifinále. Na tomto turnaji viděl Slavata D. červenou kartu. Mužstvo skončilo na třetím místě, což  bylo první nepostupové místo. Druhým turnajem byl domácí Emanův memoriál (XIII. ročník) konaný dne 08.07.2000 na již rozšířeném a téměř upraveném hřišti a zúčastnilo se jej deset mužstev. Do tohoto turnaje nastoupil tým Přezletice jen s několika hráči mužstva hanspaulské ligy (Dufek, Slavata D., Studecký, Šulc, Vrba) a nepostoupil z velmi těžké skupiny. Obdržel pouze dvě branky, ale obě znamenaly prohru 0:1. Zbývající zápasy pouze remizovali 0:0. Tyto výsledky znamenaly až čtvrté místo ve skupině. Druhým mužstvem byl Emanův výběr, ve kterém hráli hráči mužstva RSC SK (Budař, Horálek, Slunéčko), ale ani toto mužstvo nepostoupilo. Toto mužstvo mělo jednu výhru 3:1, jednu bezbrankovou remízu a dvakrát prohrálo (2:0 a 1:0). I toto mužstvo skončilo čtvrté. Jednoho zástupce jsme měli také v mužstvu Vinoře. Říha tomuto mužstvu vychytal ve všech zápasech nulu, ale ani to nestačilo na postup ze skupiny, protože horší skóre je odsunulo na třetí místo ve skupině. Jednoho zástupce (Černý) jsme měli v mužstvu Splávek, ale ani on nepomohl mužstvu k postupu ze skupiny. Toto mužstvo nakonec skončilo poslední ve své skupině.

 

Závěr: Pro jarní sezónu jsme měli jasný úkol - udržet se v sedmé lize. Snem této sezóny však bylo umístění do čtvrtého místa, což by znamenalo postup do šesté ligy. Náš úkol byl splněn dokonale, sen nám unikl jen o jediný bod nebo o jeden vzájemný zápas mezi postupujícími. Ale náš sen postoupit je stále živý, protože dle propočtů z novinových tabulek a internetu je možnost, že bychom mohli být mezi třemi mužstvy postupujícími z pátých míst. Protože nebyl znám konečný verdikt vedení ligy, zapili jsme v hospodě Na náměstí po posledním zápase úspěšnou sezónu a byli zde vyhodnoceni nejlepší hráči našeho mužstva na jednotlivých postech. Stálým sponzorem je pouze hospoda Na náměstí, která dodává nápoje pro hráče a věrné fanoušky na každý zápas. Jako další sponzory lze označit lidi, kteří nám pomáhali upravovat hřiště a použili při tom jejich vlastní techniku. Všem bychom chtěli za tuto pomoc poděkovat. Poslední informace nám přinesla radost, protože i tato sezóna znamenala postup do vyšší soutěže.

 

 

Sportu zdar a fotbalu dvakrát

Haslo pro příští sezónu je následující :

Udr?et se v šesté lize a neudělat ostudu, znepříjemnit život postupujícím nebo se mezi ně dostat.